Německá doga - Carmello di Capo Rizzuto

Novinky a aktualitky

LVT Josefov

Jako už je to u nás dobrým zvykem i letos jsme se zúčastnili výcvikového tábora v Josefově u Hodonína.

 Pro nás to byl již třetí ročník a musím říct, že samozřejmě opět velmi vydařený. Letos přijelo o trochu méně táborníků než loni, ale myslím, že atmosféře i cvičení to prospělo. Bylo více času na cvičení s jednotlivými pejsky a tak pod vedením výcvikářů Jožky Kudrny, Ivany Bartoňové a Emila Peitze jsme dostávali „soukromé“ hodiny, kde se dalo lépe zaměřit na problémy daného pejska.

 My, kteří jsme se chystali složit zkoušku poslušnosti ZOP, jsme ale i ocenili cvičení ve skupinkách a také jsme si díky tomu ověřili, jak dobře umí ti naši „drobci“ poslouchat a jestli se nenechají jen tak od někoho rozptýlit.

 Kdo měl zájem, mohl chodit na stopy. My jsme mezi tyto nadšence patřili a tak jsme každé ráno vstávali v 5:15. No, jak řekl Jožka: „Nejste na dovolené, ale na výcvikovém táboře“.

 Každý den se také figurant snažil naštvat naše miláčky na place. Někdo si šel vyzkoušet, co vlastně taková obrana obnáší, vyštěkávalo se za zástěnami, méně odvážní jedinci si dodávali odvahu s ostatními při „kruhovce“, zkušenější pejskaři už připravovali obrany na vyšší zkoušky.

 Mimoto všechno jak už bývá na táborech zvykem jsme si chodili zaběhat do výstavního kruhu, který měli pod taktovkou Iveta Herinková a Leopold Dostál. Dozvěděli jsme se nejen, co se všechno v kruhu musí umět, ale také především, co děláme špatně, co by se nám rozhodně stát nemělo a další užitečné informace. Také jsme zkoušeli pejsky měřit jako na bonitacích.

 V úterý se opět konala skvělá diskuze s MVDr. Milanem Štouračem, s kterým jsme probrali zdravotní problémy, které naše dogy nejvíce trápí, zjišťovali jsme, jak se některým věcem vyvarovat a co dělat pro zdravý chov.

 Ve středu se na nás přijeli podívat hodonínští záchranáři a předvedli nám ukázku vyhledávání osob zavalených překážkami. Počasí v tu dobu vůbec nepřálo, lilo jako z konve a i přesto pejsci hledali a cvičili s radostí, počasí nepočasí. Nakonec nám mistr stopař předvedl, jak se učí stopy podle něj a jeho pejskovi opravdu klobouk dolů, neboť ani na chvíli nesešel ze stopy, kterou mu páníček našlápl na cvičáku, kde se celý den probíhají lidi se psy.

 Ve čtvrtek bylo volno před zkouškami a my jsme to s Kerčou vzali jako dovolenou. Ráno jsme ještě vyrazili na stopy a pak hurá k domovu, neboť mě zachvátila 38 teplota s bolením v krku a Carry dostal průjem.

 V pátek ráno jsme však opět vyrazili směr Josefov a v 8 ráno už jsme byli na nástupu na zkoušky. Skládali jsme zkoušku ovladatelnosti psa podle KJ Brno. Ta se skládá ze dvou částí. Na první jsme nastupovali spolu s František a Kasperem z Josefovských bud, kteří měli nejhezčí poslušnost. Zatím co Kasik cvičili my jsme byli na odložení na sluníčku. Když jsem pro Carryho přišla, byl chudák úplně uvařený, takže následná poslušnost za moc nestála. Získali jsme 35b. z 50. Druhá část byla mnohem lepší, i když se dělala později. Nebylo tam odložení na sluníčku a navíc jsem předtím Kerču zlila vodou. Tam jsme v poslušnosti ztratili už jen jeden bod. Bohužel do téhle části patří i přenesení psa a to s cizí osobou. No a vzhledem k tomu, že 80kg dogu jentak někdo neuzvedne, tak jsme museli přizvat na pomoc pořádného chlapa a ten se zrovna Kerčovi naprosto nelíbil :). Tímpádem jsme měli smůlu a 10 bodů bylo dole. No, i přesto jsme zkoušku úspěšně složili a můžem se asi chlubit, že máme základně ovládnutého psa.

 Od pátku už jsme to s cvičením moc nepřeháněli a cvičili už jen lážo plážo. Celý tábor byla moc příjemná atmosféra a já bych na tomto místě chtěla poděkovat Jožkovi Kudrnovi za přípravu na zkoušku, Anežce Kudrnové za starost o naše hladová bříška, Evči Dubšíkové, která nám ty zkoušky obšéfovala a ještě Nice, že mi celý tábor pomáhala opečovávat mého maroda ;). A samozřejmě všem, kteří už zde jednou byli jmenovaní. Děkujeme.

 Co říct nakonec? Tábor 2008 je úspěšně za námi, přežili jsme ve zdraví a těšíme se na další ročník!

Žádné komentáře