Německá doga - Carmello di Capo Rizzuto

Novinky a aktualitky

Léto s dogami aneb výcvikové tábory

Jsem už asi trochu blázen, ale letos jsem se opět rozhodla absolvovat oba výcvikové tábory pro německé dogy a tady je malé ohlédnutí za nimi.


Výcvikově pobytový tábor německých dog Záměl u Potštejna

Ten první se konal již druhým rokem v Kempu U Zámečku v Záměli, kde se o náš blahobyt starali manželé Křízovi s Irčou. Pokud jde o výcvik, myslím, že všichni zúčastnění mohli být nad míru spokojeni. Již od prvního dne nám výcvik skvěle zorganizovala Peťa „Morousková“ Križianová, která vedla ve výcviku skupinku štěňátek. Musím říct, že oproti loňskému ročníku byla organizace opravdu dokonalá, všichni vždy věděli, co se bude kdy dít, na stopy i obrany se dělaly rozpisy pořadí, jak půjdou pejsci za sebou, takže se nemuselo čekat, kdy na koho přijde řada a psi nebyli pro svou práci unavení. V neděli dorazila Eliška Šídová, která vedla nás pokročilejší a radila, jak na výstavním kruhu nejlépe předvést psa. Nakonec nesmím opomenout Jaroslava Vidrnu, který celý týden skvěle figuroval a radil stopařům a ačkoli s dogami zkušenosti nemá, dokázal poradit a odhadnout povahu a problémy každé dogy. Myslím si, že pro ty, kdo měli zájem o výcvik, splnil tento tábor veškerá očekávání, neboť každé ráno se stopovalo, následovaly obrany, po obědě bylo pár teoretických besed, k večeru se trénovaly výstavy a odpoledne se individuálně cvičila poslušnost, pouze pro zájemce, kdo má problémy se soustředěním svého psa ve skupince se cvičili i řadovky, ale po max. 3-5 jedincích, takže bylo možné ohlídat problémy zúčastněných pejsků. Nutno dodat, že téměř celý týden nám přálo příjemné počasí, nebyla ani katastrofická vedra ani lijáky, co víc si pro výcvik přát.

Protože tento tábor nebyl pouze výcvikový, ale také pobytový, byl připraven především pro děti zúčastněných program. Možnost účastnit se těchto volnočasových aktivit měli samozřejmě i dospělí :), ale většina raději besedovala o svých miláčcích či uskutečňovala výlety po okolí a tak především děti využily karnevalu, indiánského dne a jízdy na koních. Na konci týdne nám Alice Řádová s Jardou připravili bezvadný sranda závod, který odhlečil atmosféru a myslím, že pobavil všechny zúčastněné, večer slavili Petr Kysela s Honzou Müllerem slavná jubilea a tak bylo výborné masíčko na grilu a pivečko k tomu, byla to krásná tečka za skvělým táborem. Abych však nepěla pouze chválu, právě proto že se tábor jmenoval i pobytový, tak zde nám občas organizace trochu vázla (doufám, že se pořadatelé neurazí). Někdy nebyl nikdo, kdo by nalil něco k pití a když se objednaná večeře nedostane výcvikářům, kteří celý týden poletují a zajišťují, aby vše klapalo, tak to zamrzí. Doufám, že toto drobné nedorozumění nebude mít vliv na účast výcvikářů příští rok, protože by to určitě nebylo ku prospěchu věci, neboť letošní tábor byl, co se výcviku týče, opravdu skvěle zorganizován!

 

Letní výcvikový tábor německých dog Josefov

Protože oba tábory na sebe letos navazovaly (a víkendem se dokonce překrývaly), do Josefova jsem dorazila letos se zpožděním až v neděli. Rozložili jsme stan, což byla docela makačka, ale bylo hodně diváků, kteří rádi pomohli radou, jak to udělat lépe :)). Protože jet 14 dní v tahu je docela náročné, tak na tomto táboře už jsme spíš odpočívali, chodili na procházky a občas pocvičili poslušnost. Letos výcvik v Josefově byl rozdělen opět do tří skupin: skupinu štěňátek vedla Míša Ondřichů, pokročilé Vašek Ondřichů a zkouškové psy měl jako každoročně pod taktovkou Jožka Kudrna. Obrany figuroval Jarda Hyjánek, ale bohužel, toho jsem za celý týden, co jsem tam byla, viděla pouze dvakrát, z toho jednou v pondělí, kdy tedy kousali všichni a v úterý, kdy přijel na hodinu ve 4 odpoledne, kdy bylo 30 stupňů, což jsem odmítla vytáhnout Kerryna z kotce. Velmi mě to mrzí, protože jsme chtěli na obranách zkusit pokračovat v tom, co jsme začali na Potštejně, ale bohužel k tomu nebylo moc příležitostí. Jak letos probíhaly stopy, přiznám se, naprosto nevím, protože únava z předchozího tábora už se projevovala nejen na Kerčovi, ale také na mě a tak jsem vstávání v 5:30 vzdala. Výstavy se trénovaly poctivě každý den, někdy i dvakrát a kruh střídavě vedl Leopold Dostál s manželkou Ivou a v druhé půlce tábora zkušená chovatelka Iveta Herinková. Na konci týdne se jako každoročně pořádaly zkoušky a s velkým smutkem musím říct, že to byly nejhorší zkoušky, co jsem tam za posledních pět let viděla. Sice jsem neviděla individuální poslušnosti, ale to co jsem viděla na skupinkách, mi stačilo, abych si udělala obrázek. Večer po zkouškách se jako každoročně peklo prasátko a hrála i kapela, ale moje nálada už byla pod bodem mrazu a tak když začala bouřka, odebrala jsem se radši spát. V sobotu ráno poté přijel jiný figurant a tak se dalo ještě kousat, ale to už jsme balili věci a pomalu vyráželi k domovu.

Letošní tábor v Josefově měl i své světlé stránky, pokecala jsem s lidmi, které jinak nevidím a poznala jsem tam spoustu nových fajn lidiček a jejich psů, ale příští rok už se budu rozhodovat, na který tábor vlastně pojedu. Ještě bych chtěla poděkovat všem, kdo se podíleli na chodu tábora, Anežce Kudrnové za ochotu postarat se o naše hladové krky a Evči a Sašence Dubšíkovic za celotýdenní milou společnost, bez které bych to tam asi nezvládla, neboť celý letošní tábor se nesl v duchu „Kdo nejde s námi, jde proti nám.“ – kdo ví, nepotřebuje komentář.

Poslední komentáře
28.08.2010 22:28:14: Děkujeme moc za pochvalu, jsm moc rádi,že to letos vše pěkně vyšloa snad se všem i líbilo, budeme zl...